V roce 2022 se v oblasti pobytu cizinců anebo mezinárodní ochrany neudály významné legislativní změny a nebyly přijaty žádné komplexní novely, které by přinesly podstatnou změnu migračních pravidel. Nicméně i v tomto období docházelo k přezkumu některých rozhodnutí Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věci či Policie ČR, která jsou pro pobyt cizinců na území ČR do praxe důležitá a zajímavá. Níže uvádíme vybraných 10 rozsudků správních soudů a jejich závěry, které byly promítnuty do tzv. právních vět a které se týkají oblasti pobytu cizinců, mezinárodní ochrany, správního vyhoštění aneb osob bez státní příslušnosti.
Řízení o trvalém pobytu a vydání cizineckého pasu – jednou ze základních náležitostí žádosti o vydání trvalého pobytu je platný cestovní doklad. Nicméně v některých případech není možné si obstarat platný cestovní doklad z rodné země z objektivních důvodů, a proto je možné požádat o vydání náhradního cestovního dokladu (tzv. cizinecký pas). Ten je nicméně možné vydat pouze cizinci s trvalým pobytem, a nikoliv s dlouhodobým pobytem (např. zaměstnaneckou kartou). Pokud taková situace nastane (zvláště částečnou vinnou správního orgánu), je v takovém případě nutné uplatnit možnost tzv. spojení řízení, kdy Ministerstvo vnitra bude rozhodovat o obou žádostech společně, aby vzájemně mohlo oběma žádostem vyhovět (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2022, čj. 43 A 63/2021-58).
Sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty je žalovatelné rozhodnutí – při oznámení o změně zaměstnavatele držitele zaměstnanecké karty může v některých případech dospět Ministerstvo vnitra k závěru, že nejsou splněny podmínky pro takovou změnu. To ovšem může znamenat i ukončení platnosti zaměstnanecké karty a tím i konec pobytu na území České republiky. Správní soudy se přitom postupně začaly zabývat skutečností tohoto sdělení a možnosti jejího soudního přezkumu. Nejvyšší správní soud letos přitom opětovně potvrdil, že sdělení o nesplnění podmínek pro změnu zaměstnavatele je správním rozhodnutím, proti kterému se lze bránit u správního soudu, a tím tak následně v případě nesprávného vyhodnocení podmínek pro změnu zaměstnavatele uspět se změnou zaměstnavatele a nadále mít platnou zaměstnaneckou kartu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2022, čj. 4 Azs 77/2022-25).
Při údajném výkonu nelegální práce musí být zohledněna skutečná náplň pracovní pozice – v praxi je časté, že v rámci výkonu zaměstnání není zaměstnanecká karta cizinci prodloužena z důvodu zjištění výkonu nelegální práce. Typicky pokud cizinec pracuje na odlišné pracovní pozici, než pro kterou mu zaměstnanecká karta byla vydána. Nicméně je nutné vždy řádně zkoumat, jaká je skutečná náplň dané pracovní pozice, neboť i přes formální odlišnost názvu těchto pozic se tyto pozice mohou náplní práce (částečně) překrývat, a proto není možné konstatovat nelegální výkon práce pouze z důvodu odlišných názvů pozic (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2022, čj. 1 Azs 106/2022-45).
Důvod pro prodloužení strpění cizince může být odlišný od důvodu, kvůli kterému bylo strpění uděleno poprvé – dlouhodobé vízum za účelem strpění bývá typicky uděleno v situaci, kdy z nějakého objektivního důvodu nemůže cizinec opustit Českou republiku (např. nepříznivý zdravotní stav). Pokud tento důvod nadále trvá, je možné následně přejít na dlouhodobý pobyt za účelem strpění. Nicméně tento důvod časem může odpadnout a objevit se důvod jiný – v takovém případě není rozhodné, zda trvá shodný (původní) důvod udělení strpění, ale zda nadále trvá jakýkoliv jiný objektivní důvod, pro který není možné vycestování cizince (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2022, čj. 14 A 99/2020-65).
Proti vyznačení nepřijatelnosti dočasné ochrany je možné se bránit u soudu – se začátkem ozbrojeného konfliktu na Ukrajině došlo k přijetí nových pravidel ohledně udělování dočasné ochrany. Jedním z těchto pravidel byla možnost neudělit dočasnou ochranu ihned na místě při podání žádosti (tzv. nepřijatelná žádost) a nemožnost se proti tomuto neudělení dále bránit. Nicméně soudy dospěly k závěru, že i při vyznačení nepřijatelnosti je možné podat žalobu k soudu, ačkoliv tuto možnost zákon výslovně vylučuje, neboť je v rozporu s právem Evropské unie (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 25. 7. 2022, čj. 59 A 45/2022-30).
Při existenci oprávnění k pobytu v jiném členském státu EU není možné cizinci ihned udělit správní vyhoštění, pokud pracuje nelegálně – občané třetích zemí mohou disponovat oprávněním k pobytu na území jiného členského státu EU, což je opravňuje pobývat po dobu 90 dnů ve 180 dnech i na území České republiky. Nicméně v takovém případě nemohou vykonávat legální zaměstnání. Pokud se taková skutečnost nicméně stane a je zjištěna Policií ČR, je nutné tomuto cizinci udělit pouze tzv. povinnost opustit území ČR, a nikoliv okamžitě udělit správní vyhoštění, se kterým je spojen i zákaz pobytu na území EU (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2022, čj. 41 A 16/2022-16).
I přes nedoložení dostatečných finančních prostředků může být dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny udělen z důvodu nepřiměřenosti – jednou z náležitostí žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny je doložení dostatečných finančních prostředků, tj. pravidelně měsíční příjem rodiny. Nicméně v některých případech doložení finančních prostředků nemusí dosahovat zákonné částky, která je potřeba pro vyhovění žádosti. I přesto je možné, že pokud jsou okolnosti případu výjimečné, lze dospět k závěru, že by neudělení pobytu mohlo být nepřiměřené s ohledem na rodinný a soukromý život, a proto bude teoreticky možné pobyt udělit i přes nesplnění zákonné podmínky doložení pravidelného příjmu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2022, čj. 5 Azs 308/2020-76).
V případě udělení doplňkové ochrany a neudělení azylu je nutné cizince seznámit s podklady před vydáním rozhodnutí – v případě nevyhovění jakékoliv žádosti je povinností správního orgánu seznámit cizince s podklady před vydáním rozhodnutí, aby se k těmto podkladům mohl vyjádřit. V případě žádosti o udělení mezinárodní ochrany ovšem k tomuto kroku nedocházelo, pokud byla cizinci udělena doplňková ochrana. Nicméně dle závěrů soudů je nutné, aby k tomuto seznámení s podklady došlo, i pokud bude doplňková ochrana udělena, neboť azyl je vyšší formou mezinárodní ochrany, proti které se lze dále bránit u soudu a cizinec musí mít možnost se vyjádřit k neudělení azylu před vydáním rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2022, čj. 1 Azs 208/2022-27).
Politická aktivita nemusí být vykonávána, ale postačí, pokud je osobě připisována pro účely udělení azylu – jedním ze základních důvodů udělení azylu je zastávání politických názorů, kvůli kterým může docházet k pronásledování takové osoby. Nicméně v některých případech taková osoba nemusí být politicky nikterak aktivní, pokud jsou jí tyto politické aktivity neprávem připisovány. Podle soudu tak tzv. politický azyl může získat i osoba, která fakticky nebyla nikdy politicky aktivní, nezastávala žádné politické názory, ale hrozí jí i přesto pronásledování z těchto důvodů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2022, čj. 5 Azs 153/2020-63).
Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti má nárok na průkaz a na bezplatné ubytování v průběhu řízení – řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je speciální, ve kterém osoba žádá o potvrzení skutečnosti, že nemá žádné státní občanství, a nemá proto kam vycestovat. Soudy dospěly k závěru, že postavení těchto osob je velmi podobné žadatelům o mezinárodní ochranu, a proto v průběhu řízení o potvrzení neexistence jejich občanství mají nárok na vydání průkazu, který by prokazovali svoji totožnost a oprávněnost pobytu, a dále nárok na bezplatné ubytování, neboť nemají přístup k zaměstnání během řízení a jsou ve zranitelném postavení (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2022, čj. 10 A 98/2021-45).
Článek si neklade za cíl poskytnout detailní a vyčerpávající informace. V průběhu času může dojít k jiným změnám nebo ke změně praxe. Účelem článku je poskytnout toliko základní orientaci. Nemůžeme proto nést žádnou odpovědnost za správnost informací, které jsou obsažené v tomto článku. Využití informací v tomto článku je tedy výlučně na odpovědnosti daného čtenáře. V případě jakýchkoliv dotazů anebo pomoci při vyřizování vašich záležitostí u Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věci anebo Policie ČR se na nás můžete obrátit a váš případ můžeme probrat, neboť každý případ je individuální a je nutné zohlednit mnoho okolností.