V roce 2023 přinesla největší změnu v oblasti cizinecké problematiky novela zákona o pobytu cizinců č. 274/2021 Sb., která přinesla některé zásadní změny v oblasti pobytu cizinců a dále i v oblasti zákona o azylu s účinností od 1. 7. 2023. Tyto změny se dotýkají několika důležitých oblastí pravidel pobytu cizinců.
Výjezdní příkaz již není druhem přechodného pobytu – novelou je výjezdní příkaz, který se vydává typicky při ukončení pobytu cizince na území, definitivně vyřazen ze seznamu typů přechodného pobytu, což má několik zásadních důsledků (např. již nebude možné z výjezdního příkazu požádat o vydání trvalého pobytu nezletilého cizince dle § 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců, který se hodlá sloučit na rodiče s uděleným trvalým pobytem anebo během platnosti výjezdního příkazu nebude vydáno osvědčení o oprávněnosti pobytu cizince pro účely uzavření sňatku na území ČR).
Výpis z rejstříku trestů jako základní podmínka žádosti o vízum – novela již výslovně zavádí povinnost u všech cizinců žádající o vízum anebo o pobyt do České republiky předložit k žádosti mj. výpis z rejstříku trestů. Doposud tato podmínka nebyla pravidlem, byť se v praxi často vyžadovala při podání žádosti.
Možnost sloučení manžela azylanta i po uzavření sňatku po udělení azylu – doposud nebylo možné dle zákona o pobytu cizinců, aby manžel azylanta požádal o dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny, pokud manželství vzniklo až po udělení azylu. Nicméně s ohledem na rozpor s právními předpisy Evropské unie bylo novelou toto napraveno a nyní již nebude rozhodující, kdy k uzavření sňatku došlo, a proto pokud k uzavření manželství došlo po udělení azylu jednomu z manželů, druhý manžel může o toto oprávnění k pobytu požádat. Nadále ovšem platí, že dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny nemůže získat manžel osoby požívající doplňkovou ochranu, který musí žádat o dlouhodobé vízum za účelem rodinný a následně o dlouhodobý pobyt za účelem rodinný.
Povinnost předložit číselné označení pozice u žádosti o zaměstnaneckou kartu – zákonem je nově stanovena povinnost při žádosti o vydání zaměstnanecké karty uvést referenční číslo pracovní pozice, na kterou je žádost podávána. Takové číslo může být uvedeno ve formuláři žádosti anebo výpisem z evidence volných pracovních míst pro držitele zaměstnanecké karty. Volné pracovní místo, na které je žádáno, lze vždy dohledat na webových stránkách Úřadu práce ČR, odkud si lze charakteristiku pracovního místa vytisknout a zároveň zkontrolovat, zda souhlasí s informacemi uvedenými v pracovní smlouvě či dohodě o provedení činnosti.
Žádost o vydání modré karty pro držitele mezinárodní ochrany – novelou je rozšířena možnost držitelů mezinárodní ochrany přejít bez jakéhokoliv časového omezení na modrou kartu, která je vydávána vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Modrá karta může být navíc nově vydána až na dobu 3 let a nikoliv 2 let (jako je tomu nadále u zaměstnanecké karty). Nově se nemusí žádat ani o povolení změny zaměstnavatele držitele modré karty, ale postačí, pokud je tato změna Ministerstvu vnitra oznámena, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Tímto postupem dochází k postupnému zatraktivnění institutu modré karty, neboť určité zvýhodnění je upraveno i pro držitele modrých karet v jiných členských státech EU a pro jejich rodinné příslušníky.
Dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny pouze pro nezletilé děti do 18 let – novelou se zkracuje dobu, po kterou může cizinec disponovat dlouhodobým pobytem za účelem soužití rodiny, pokud je sloučen na některého ze svým rodičů. Doposud bylo možné tento typ pobytu prodlužovat i v případě zletilosti cizince do věku 26 let, pokud byl tento cizinec nezaopatřený (např. se soustavně připravuje na budoucí povolání v rámci studia). Nově lze tento typ pobyt vydat pouze nezletilým dětem do 18 let – bude tak nutné u cizinců, kteří již dovršili 18. rok anebo v blízké době dovrší, aby již místo prodloužení platnosti dlouhodobého pobytu za účelem soužití rodiny požádali o odlišný účel pobytu (např. studium, ostatní anebo o zaměstnaneckou kartu).
Žádosti o trvalý pobyt v době tzv. fikce pobytu nebude vyhověno – doposud bylo možné i v případě prodloužení dlouhodobého pobytu (po splnění zákonných podmínek) požádat i v průběhu tohoto řízení o trvalý pobyt po 5 letech pobytu na území a tento byl udělen, aniž by bylo stále rozhodnuto o dlouhodobém pobytu. Nově bude možné získat trvalý pobyt pouze v případě, že v době rozhodnutí o trvalém pobytu bude dlouhodobý pobyt již udělen a nebude tedy vedeno žádné řízení o jeho prodloužení. Pokud by byla podána žádost o trvalý pobyt v době prodloužení platnosti dlouhodobého pobytu, Ministerstvo vnitra vyčká, jak bude rozhodnuto o dlouhodobém pobytu a pokud bude vyhověno, bude moct rozhodnout i o trvalém pobytu. Výjimku budou tvořit např. nezletilé děti, které žádají o trvalý pobyt na základě sloučení na svého rodiče, který má udělen trvalý pobyt (§ 66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců).
Zánik dlouhodobého víza za účelem strpění při vycestování ze Schengenského prostoru – dlouhodobé vízum za účelem strpění doposud zaniklo ze zákona v případě vycestování z území České republiky (automaticky, bez vydání rozhodnutí). Nově toto vízum zanikne pouze v případě vycestování ze Schengenského prostoru – tato skutečnost vyplývá ze zákona a nadále nebude vydáváno žádné písemné rozhodnutí, které by bylo cizinci doručováno, proto si této skutečnosti a jeho důsledků musí být sám vědom. Toto vízum ovšem nezaniká, pokud bylo uděleno osobám bez státní příslušnosti anebo osobám, kterým bylo vízum uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny.
Žádost o pobytové oprávnění po 2 letech pobytu v jiném státu – doposud bylo možné, aby cizinec, který se zdržuje v jiném státě na základě dlouhodobého pobytu či trvalého pobytu, požádal o oprávnění k pobytu v tomto státě, resp. na příslušném zastupitelském úřadu České republiky. Nově je podmíněno, že taková žádost bude přijata, pouze pokud se takový cizinec na území daného státu legálně zdržuje min. po dobu 2 let a tuto dobu následně prokáže při podání žádosti. Pokud doba pobytu nepřesahuje 2 let, lze žádost o oprávnění k pobytu nadále podat na příslušném zastupitelském státu (typicky v rodné zemi původu žadatele, resp. na příslušné ambasádě, neboť ne v každé zemi je ambasáda, která je oprávněna vyřizovat vízovou agendu).
Zpřesnění definic některých pojmů včetně postavení azylanta a osoby požívajícího doplňkovou ochranu – novela zpřesňuje některé definice základních pojmů v § 2 zákona o azylu. Konkrétně se jedná např. o postavení azylanta a osoby požívající doplňkovou ochranu, kteří toto postavení mají po odnětí mezinárodní ochrany výslovně i po dobu soudního řízení jak u krajského, tak u Nejvyššího správního soudu v případě podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí o odnětí. Tato skutečnost tak může mít pozitivní dopad na cizince např. při možnosti v rámci soudního řízení požádat o trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců, pokud jsou splněny podmínky pro jeho udělení anebo bude možné požádat o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území dle zákona o azylu.
Nemožnost podat žádost o mezinárodní ochranu z nemocnice – novela také omezuje místo podání žádosti o mezinárodní ochranu a výslovně již zákon nepočítá s možností podat žádost o mezinárodní ochranu ministerstvu, je-li cizinec např. hospitalizován v nemocnici. Nicméně taková úprava se může jevit sporná, zda lze omezit možnost podání žádosti o mezinárodní ochranu na určité místo, a proto bude patrně i předmětem soudních sporů.
Zpřesnění národního humanitárního azylu – novelou bude nadále zachována možnost v odůvodněných případech udělit humanitární azyl, nicméně dochází pouze ke zpřesnění, že se jedná o ryze národní institut, který není odrazem závazků práva Evropské unie, a proto taková osoba neobdrží tzv. uprchlický pas (cestovní doklad podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků). Shodnou optikou bude pohlíženo i na rodinné příslušníky, kteří získali azyl na základě sloučení s osobou disponujícím národním humanitárním azylem.
Zrušení institutu doplňkové ochrany z důvodu porušení mezinárodních závazků – novelou byl odstraněn § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu, podle kterého byla udělována doplňková ochrana cizincům především v případě porušení mezinárodních závazků v oblasti rodinného a soukromého života podle čl. 8 EÚLP. Veškeré žádosti podané po novele tak již nebudou hodnoceny podle tohoto ustanovení a udělení doplňkové ochrany dle tohoto ustanovení již nebude dále možné.
Rozšíření důvodů neudělení mezinárodní ochrany – novelou jsou rozšířeny důvody neudělení azylu např. o spáchání zvlášť závažného zločinu a představující nebezpečí pro společnost anebo existující oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu.
Pořízení zvukového záznamu z pohovoru – u pohovoru jako nejdůležitější části řízení o udělení mezinárodní ochrany je výslovně zakotvena možnost požádat správní orgán o pořízení zvukového záznamu, který může správní orgán pořídit i z mocí úřední.
Zkrácení lhůty k vydání rozhodnutí po vrácení věci soudem – základní lhůta k vydání rozhodnutí o mezinárodní ochraně činí 6 měsíců. Tato lhůta doposud platila i v případě, kdy rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany bylo zrušeno soudem. Nyní bude v případě zrušení rozhodnutí soudem tato lhůta zákonem zkrácena na 3 měsíce, nicméně bude moct být dále prodloužena u složitých případů.
Výslovné zakotvení hledisek v případě pronásledování – novelou je výslovně zákonem o azylu zakotveno, k jakým okolnostem se má přihlížet při posuzování pronásledování u vyjmenovaných důvodů, které jsou již dlouhodobě obsaženy v tzv. kvalifikační směrnici (např. v případě zastávání určitých politických názorů zejména k zastávání názorů, myšlenek nebo přesvědčení o možných původcích pronásledování nebo o jejich politikách anebo postupech, bez ohledu na to, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle těchto názorů, myšlenek nebo přesvědčení jednal).
Změna lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany – novelou je prodloužena základní lhůta k podání žaloby ke krajskému soudu z 15 dnů na 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Lhůta 15 dnů nicméně nadále platí v případech některých typů rozhodnutí (např. v případě zastavení řízení).
Konec odevzdávání cestovního dokladu při podání žádosti – doposud každý žadatel o mezinárodní ochranu musel při podání žádosti odevzdat Ministerstvu vnitra svůj cestovní doklad, pokud jím disponoval. Nyní nově Ministerstvo vnitra pouze pořídí kopii cestovního dokladu, pokud jím cizinec disponuje. K odevzdání cestovního dokladu tak dojde pouze při udělení jedné z forem mezinárodní ochrany.
Článek si neklade za cíl poskytnout detailní a vyčerpávající informace. V průběhu času může dojít k jiným změnám nebo ke změně praxe. Účelem článku je poskytnout toliko základní orientaci. Nemůžeme proto nést žádnou odpovědnost za správnost informací, které jsou obsažené v tomto článku. Využití informací v tomto článku je tedy výlučně na odpovědnosti daného čtenáře. V případě jakýchkoliv dotazů anebo pomoci při vyřizování vašich záležitostí u Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věci anebo Policie ČR se na nás můžete obrátit a váš případ můžeme probrat, neboť každý případ je individuální a je nutné zohlednit mnoho okolností.